Cena Josefa Pekaře

Statut Ceny Josefa Pekaře. [dokument ke stažení]

Oceněná díla



  • 15. ročník - 2016

  • PAVEL HORÁK: Stranické legitimace, vážení! Československá sociální demokracie na útěku poválečnou Evropu (1948-1953).


    Sociální demokracie, nejsilnější socialistická strana první republiky, se po druhé světové válce stala stranou nejslabší, rozpolcenou, a proto paralyzovanou. Přesto právě sociálním demokratům zůstával po únoru 1948 určitý symbolický kapital: kontakty na západní socialisty a potenciál propagandisticky cílit na dělnictvo, které komunistická moc vnímala jako svou oporu. Kniha se zabývá Íormováním i každodenností exilového stranictví v letech 1948-1953 na příkladu sociální demokracie. Popisuje budování strany v uprchlických podmínkách poválečné Evropy. Biografickými vhledy se ptá, co to vlastně znamenalo být sociální demokrat v poúnorovém exilu.

    Další informace naleznete zde: Cena Josefa Pekaře - 15. ročník


  • 14. ročník - 2015

  • JAN BENDA: Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–1939.


    Vítězem 14. ročníku soutěže o Cenu Josefa Pekaře za rok 2015 se stal PhDr. Jan Benda, Ph.D., a to za knihu Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–1939 (Praha, Karolinum 2013).








  • 13. ročník - 2014

  • Cena nebyla udělena.


  • 12. ročník - 2013

  • VOJTĚCH KYNCL: Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha.


    Téma atentátu na Reinharda Heydricha dráždí českou společnost už po více než sedm desítek let. Jedinečný soubor vypovědí pachatelů a svědků tehdejších událostí v protektorátu Čechy a Morava, který pořídily desítky policistů a vyšetřovatelů v 60. až 80. letech v SRN, NDR a Rakousku, mi dopomohl blíže popsat trestné činy na jedenácti zřízených popravištích. Pohled historika se tak nezaměřil jako obvykle na oběti, i když i jejich příběhy se v monogra?i objevují, ale především na členy gestapa a popravčích jednotek, jejich motivace k násilí, reflexe chování při exekucích i obav z postihu mnoho let po válce. Soubor bezmála dvou tisíc výslechových protokolů a jejich výklad z mezioborového hlediska historie, sociální psychologie a právní vědy umožnil vstup do společensky výbušného "výzkumu pachatelů". Praktickým výsledkem bádání jsou vedle dalších odborných výstupů i populárně naučné expozice v památnících (kupř. Ležáky, Lety), výstavy, rozhlasové a televizní pořady i podnět k trestnímu oznámení na dosud žijící nacistické zločincene.


  • 11. ročník - 2012

  • ZDENĚK BERAN: Boleslavský landfrýd 1440- 1453. Krajský landfrýdní spolek v pohusitslých Čechách.


    Boleslavský landfrýd je knihou tematicky situovanou na pomezí politických, právních a regionálních dějin. V centru její pozornosti stojí instituce založená v neklidné době pohusitského bezvládí k ochraně míru na teritoriu historického Boleslavska. Součástí knihy je množství dílčích sond sledujících utváření mocensko-politické situace v boleslavském landfrýdu a kraji, přičemž nezůstává opomenut ani rozměr jednotlivce. V úřadu hejtmana této instituce zahájil svoji kariéru mimořádně úspěšného politika a diplomata budoucí český král Jiří z Poděbrad, který tu získal podporu jak mezí převážné kališnickou nižší šlechtou, tak u skupiny katolických pánů ze severu kraje.

    Další informace naleznete zde: Cena Josefa Pekaře - 11. ročník


  • 10. ročník - 2011

  • PAVEL PUMPR: Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách. Na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století.


    Kniha sleduje otázku praktického fungování farní organizace v rámci konkrétního panství, a to prostřednictvím analýzy patronátní agendy schwarzenberského panství Třeboň z 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století. Zaměřuje se na proces obsazování far kněžími (z pohledu kněze a jeho profesní kariéry i z pohledu patrona - "zaměstnavatele"), dále sleduje praktické působení kněze na beneficiu především s ohledem na jeho hospodářské zázemí, které faráře stavělo do různých sociálních rolí, dalece vzdálených potridentskému ideálu duchovního správce. Rozebírá též ekonomické zázemí kostelů, přičemž zohledňuje primární úlohu kostelních peněz (financování kultu a duchovní správy) i jejich sekundární roli finanční rezervy využívané formou úvěru. Výsledkem je komplexní pohled na základní úroveň církevní správy jako nedílnou složku ekonomicko-správních struktur šlechtického velkostatku („vrchnostenská farní organizace“).


  • 9. ročník - 2010

  • ROSTISLAV SMÍŠEK: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I.


  • 8. ročník - 2009

  • MARTIN JEMELKA: Na Šalomouně: společnost a každodenní život v největší moravskoostravské hornické kolonii (1870–1950).


  • 7. ročník - 2008

  • MARTINA LUSTIGOVÁ: Karel Kramář: první československý premiér.


  • 6. ročník - 2007

  • PAVEL MAREK: Svědectví o ztrátě starého světa: manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna.


  • 5. ročník - 2006

  • DAVID PAPAJÍK: Páni ze Sovince: dějiny rodu moravských sudích.


  • 4. ročník - 2005

  • JIŘÍ KNAPÍK: Únor a kultura: sovětizace české kultury 1948 – 1950.


  • 3. ročník - 2004

  • ONDŘEJ JAKUBEC: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby: umělecké objednávky biskupů v letech 1533 - 1598.


  • 2. ročník - 2003

  • PAVEL KRÁL: Mezi životem a smrtí: testamenty české šlechty v letech 1550 až 1650.


  • 1. ročník - 2002

  • MARIE KOLDINSKÁ: Každodennost renesančního aristokrata.